Teprve když uplynul ten čtrnáctý den a bylo jasné, že laptop je plně funkční a bez závad, naposledy jsem očima polaskal jeho dosud panenské plasty, přikryté fóliemi, a pečlivě, pomalu, začal jednotlivé kusy snímat, aby se nakonec NTB zjevil, jak ho Pánbůh stvořil... a v té chvíli byl již jen můj, kdokoliv ho jednou z druhé ruky koupí, jistě z něj bude mít užitek, ale nikdy mu již nebude přán ten okamžik zasvěcení, novoty, radostného čistého očekávání a totální, absolutní spokojenosti. Tento okamžik by se již k čemusi na způsob orgasmu přirovnat dal, a... »

Chrám moderní doby... nanejvýš velkorysý, a krk opravdu bolí, když pod ním stojíš a pokoušíš se zaklonit dostatečně na to, abys mohl vzhlédnout k jeho majestátnosti. Řady stovek oken, za nimi stovky lidí, a vše vypadá tak podobně... kapitalistická společnost sice "rovnost" v ekonomickém smyslu výslovně odmítá, ale přesto se můžeme setkat s jejími projevy. Proč mají všichni vohnouti zrovna Octavii a bydlí v řadových domech? Projevem lidské potřeby po společenské realizaci je i přijetí a napodobování vzorů. Zatímco komunisté chtěli lid donutit, aby byl "stejný", tak kapitalisté zdánlivě nechají vše otevřené, ale tím... »

Opravdový luxus je mnohem méně okázalý a ti, co mají prachy a vkus, nemají potřebu, ohromovat nějakými "typickými" věcmi, které jsou navíc často napodobovány falzifikáty, leč tím spolehlivěji a chytřeji si vyhledají své rozličné "skryté" značky, s nemenší kvalitou a zárukou, že jejich nositel bude opravdu jedinečný, výjimečný, a hned tak nepotká kohokoliv se stejným doplňkem. Dobrým příkladem tohoto fenoménu je málo známá francouzská značka "designer handbags" "PALADINE" - jejíž "utajení" kopíruje i kontroverzní kavárna "Café Paladine" v pražské Bělohorské ulici. »

Nikdo po chvíli nevěděl, u jaké modelíny to začalo - resp. u jakých - ale ta vlna se začala šířit. Jako kdyby modelíny byly infikovány, jedna po druhé, totožnou ideou, jak se profilovat, jak to udělat, jak někam patřit, jak "držet mezi svými", prostě fenami, co jsou taktéž na úrovni, navzájem se dorovnávat a dohánět, jako kdyby se holky chtěly přiblížit jisté "dané" formě existence. A nešlo jen o prázdnou ideu - tento "modelínový botnet" je na Facebooku dnes realitou a Šedá Zóna zase jednou předbíhá dobu, když o něm píše. »

Síla absolutní feny, odvozená z její výšky, spočívá v určitém přirozeném reflexu samců, kteří v sobě mají podprogram "hledání matky ve feně". V praxi to znamená, že pokud si samčí mysl "klasifikuje" protějšek jako "vysoký" až "vyšší", než je samec sám, takříkajíc automaticky se v něm spouští přirozený a nevymýtitelný reflex typu přirozeného podřízení matce, který vychází z vnímání matky v dětství, kdy byla logicky mnohem vyšší, než on sám. To je vyloženě zakódovaná situace v samčí mysli, jejíž potenciál je ze své podstaty neomezený a z toho vychází možnost absolutní feny, absolutně působit... »

Ztělesňovali v očích filmařů typické "urban kids", rychle dospívající a aktivní děti, které bezútěšnost sídlišť hnala do rozličných dobrodružství a imaginárních pohádkových světů. Tento kontrast byl mimochodem v dobové tvorbě pro děti často zdůrazňován, pravděpodobně jako nenápadná společenská kritika životního stylu tehdejších mimi, které se o prázdninách potulovaly s klíči na krku znuděné po sídlištích, páchaly nejrůznější vylomeniny a sdružovaly se do pochybných part, kde nebyla nouze o závadové jednání, experimenty s kouřením a alkoholem, stejně jako nadmíru brzké sexuální zkušenosti - a v dospívání se tyto neblahé základy často proměňovaly ve vyložené chuligánství... »

Jen samotné převzetí krabice s ním, a její následné rozbalení, je prožitek sám o sobě, kdy si užíváš každou vteřinu a působí to na všechny Tvoje smysly, hlouběji, než by sis kdy připustil. Pokusím se Ti tento unikátní zážitek zprostředkovat a snad na této věci půjde zjistit nějaké nové poučení o tom, jaké jsou půvaby i zrady luxusních věcí, které nemá každý vohnout. Jde jen o ty příjemné stránky, pomineme-li peníze, anebo to znamená i jisté závazky, následky? Člověka napadne, že největší problém je porušení hesla "nic nemít, po ničem netoužit". Luxus je totiž... »

Rozhodně při tom všem ale vypadá pěkně. Je dosud mladá, leč známky vkusu a jisté snahy o styl tam jsou - třeba ty kožené rukavičky. Zjevně jede někam na dalekou cestu, když si vzala kromě kabelky i cestovní tašku. Nejede náhodou poprvé spát ke svému miláškovi, protože se rozhodla, že dnes se stane ženou, anžto k tomu čas i její vývoj dospěly? Pociťuje zároveň jakousi obavu z dosud neznámého, i radost ze startu nového života a poznání, což vlastně ta pohlavnost a dospělost ve skutečnosti obnáší? To těžko někdy zjistím. Co bych dal za... »

Možná, že v nich vidím sám sebe tenkrát, a chci si pomoct, abych to jakoby vrátil a znova už na tu skálu nelezl, abych nemusel být vystaven té celé situaci, která může skončit i tím, že život skončí, zcela zbytečně, aniž by vůbec začal... proto pokud bych byl ochoten se pro něco obětovat, jediný důvod si dokážu představit šestnáctileté mimi. Protože v jistém smyslu jsou ony mnou a já jsem jimi, přestože je mezi námi propast celé generace... a tohle se nikdy nezmění, i když budu dál stárnout a ony budou přicházet, další a... »

Vyloženě festovní, láskyplné až horoucí vyznání... miluju tyhle emoce, miluju tyhle chvíle, miluju tuhle magii, co ovládám, kdy mi lidé nevědomě dávají přesně to, co potřebuju, aniž bych je musel okrádat, nebo žádat o souhlas ;-) »

O nějaký týden později k tomu focení opravdu došlo, přestože kvůli šílené zimě byl jeho rozsah oproti mojí původní představě omezen. Nicméně, jak jsem doma zjistil, i pořízený materiál mi pro "dnešní porci" obsáhnutí celé té "podstaty modelín" stačil a zejména - v rámci toho setkání se stala ta klíčová věc, že jsme spolu (neplánovaně) zašli do Café-Café - tento pojem již v magazínu určitě nemusím představovat. Jistě si dokážeš představit, že tehdy to teprve získalo tu perfektní linii absolutního poznání! Modelína a Café-Café, to jde totiž zatraceně k sobě... »

Nevyznával se tam z lásky nějaké konkrétní feně. Sám věděl, že to vyznání směřuje snad někomu, kdo ani neexistuje. Anebo ho směřuje jen svým snům, své víře, imaginární feně, múze, co ho vede, andělovi, co ho chrání a pomáhá mu. Ale bylo úžasné, moci si prožívat tu lásku, ten cit, ve vlastním, bezpečném světě, nezatíženém cizí, ani její, vůlí. Vznikla z toho hudba, do které Storky vložil sebe, zabalil a poslal do světa. Tím to pro něj celé skončilo, ta bezesná noc, kterou nestrávil milováním s fenou, ale obcováním výslovně v duchovní rovině, plně... »

Třicet dva let života. Osm minut skladby. Podivné, ale přesto vrcholně uspokojující, jasně hovořící počty... a vítr přestává konečně vát. »

Vážnost toho okamžiku i zamyšlení jen posílí další "ambientní" zvuk, co může klidně být jakýmsi zadumaným upraveným vokálem, jakési "hmmmm", jako kdyby to celé měla sledovat nějaká chladná, nezúčastněná, lhostejná porota, nijak citově zaineteresovaná. Tady jsem naopak chtěl zdůraznit mou vlastní úlohu toho účinkujícího, nejen kameramana a autora, leč v první řadě i "přímého účastníka události", k čemuž se výborně hodilo pár těch vzdálených klavírních tónů, jako kdyby někdo volal, "tohle je můj osud, můj život, můj průser, moje rozhodnutí" - načež ta "porota" (vlastně Ty, divák) opět reagovala jen lhostejným, nezúčastněným mručením. »

Tento popisek jsem přidal k "památeční" fotce skleničky s inkriminovaným nápojem, když jsem si ji přidal na Facebook... ale ani v nejmenším neopisuje skutečný význam toho večera, který znamenal velké poznání až prozření. Totiž, na tak mystické místo, jakým je pražská kavárna Café-Café, nemůže jít řízek, věčně posedlý hledáním pravdy o světě, jen tak posedět. Tady se vždy něco stane, natož v tom typickém reji magického večera, kdy se sem ze všech končin slezou modelíny, modýlci, celebrity a celebritky, drahý chlast začne téct proudem a svět venku jakoby přestal existovat, protože zlatá mládež, ta... »