Vyloženě festovní, láskyplné až horoucí vyznání... miluju tyhle emoce, miluju tyhle chvíle, miluju tuhle magii, co ovládám, kdy mi lidé nevědomě dávají přesně to, co potřebuju, aniž bych je musel okrádat, nebo žádat o souhlas ;-)
Read more »
Vše, co se dá poslouchat, vyhlášené Storkyho pravoslaví a hudební styl “trance”.
Vyloženě festovní, láskyplné až horoucí vyznání... miluju tyhle emoce, miluju tyhle chvíle, miluju tuhle magii, co ovládám, kdy mi lidé nevědomě dávají přesně to, co potřebuju, aniž bych je musel okrádat, nebo žádat o souhlas ;-)
Read more »
Nevyznával se tam z lásky nějaké konkrétní feně. Sám věděl, že to vyznání směřuje snad někomu, kdo ani neexistuje. Anebo ho směřuje jen svým snům, své víře, imaginární feně, múze, co ho vede, andělovi, co ho chrání a pomáhá mu. Ale bylo úžasné, moci si prožívat tu lásku, ten cit, ve vlastním, bezpečném světě,...
Read more »
Třicet dva let života. Osm minut skladby. Podivné, ale přesto vrcholně uspokojující, jasně hovořící počty... a vítr přestává konečně vát.
Read more »
Vážnost toho okamžiku i zamyšlení jen posílí další "ambientní" zvuk, co může klidně být jakýmsi zadumaným upraveným vokálem, jakési "hmmmm", jako kdyby to celé měla sledovat nějaká chladná, nezúčastněná, lhostejná porota, nijak citově zaineteresovaná. Tady jsem naopak chtěl zdůraznit mou vlastní úlohu toho účinkujícího, nejen kameramana a autora, leč v první řadě i "přímého...
Read more »
Všechno to začíná záběrem kříže a nádherně barevných oblak, za nimiž je příznak úsvitu, anebo západu slunce. Výstižně a symbolicky to připomíná, že ta věc je mrtvá, pohřbená, ale ten kříž je skryt ve tmě a stínu (minulosti) a významným je právě ten úsvit kdesi na obzoru, znamenající pokračování celé té cesty, kde jsou...
Read more »
Chtěl jsem prostě dělat vlastní muziku. Já sám. Podle sebe, podle svého, co budu chtít, a jak budu chtít. Získat tu svobodu - osvobodit se! Ovládnout vlastní svět! Pokročit v mediální oblasti ještě dál, až k vrcholům. Ty ambice měly hlubší kořeny, než jen vnitřní nespokojenost - až poněkud nevraživou žárlivost! - na ty,...
Read more »
Tak to začalo: rok 2010. Marné bylo zaklínání ustrašenců, aby "staré dobré časy" nekončily a ten počátek osudového roku nepřišel. Je to tady, nedá se to vrátit, stejně jako nelze vrátit, pokud Ti fena oznámí, že je v "jináči". Svět je již od prvního dne roku 2010 neklidný, bublající zárodky nepokojů, průserů a zásadních...
Read more »
Nyní je myslím dokonale potvrzeno, že i u "lacinějších" fen můžeš najít nečekaně hluboký duchovní rozměr a je třeba je brát jako plnohodnotnou součást světa, u které lze vždy spolehlivě načerpat silnou dávku inspirace. Když vidíš takovou go-go, její propracované esteticky působící pohyby, je to radost pohledět, a nejen to, je to vzor, který...
Read more »
Je to víra, že za prázdnotou je další rozměr světa. Že pokud vstoupíš do prázdnoty, pokud se vzdáš všeho, pokud vše zatratíš, můžeš získat to, co jiní nikdy nedostanou. Můžeš nabýt dovedností, co jiní mít nikdy nebudou. Můžeš se stát tím, kdo ví, kdo zná, pozná. Kdo zná pravdu. Kdo dokáže jít vývoji světa...
Read more »
Jsou jména fen, co se Tvým životem jen mihnou, třeba krátkou konverzací či jedním prchavým sexem, a do smrti je nezapomeneš. Pro mě se ale klíčovou v tomto ohledu stává fena, co jsem nikdy osobně neviděl, natož abych ji píchal, přesto mě přesvědčila o tom, co mám udělat, než budu zničen hrozbami, kterými slynou...
Read more »
Institut strachu bývá vnímán jako negativní, zhoubný. Jako kdyby byl strach absolutní zlo, které jen ničí a sráží hrdiny mezi losery a vohnouty. Je tomu tak, či je to jen manipulace a politika, abys žil riskantně, akeptoval smířeně (!) hrozby, činil rizikové kroky a nebral ohledy na nic, co by Tě mělo snahu držet...
Read more »
Vše to začalo něčím zcela neovlivnitelným vůlí - snem. Spal jsem a někdo, něco mi v tom snu řekl název jisté pražské ulice, nesmírně důrazně a přesvědčivě, že jsem si ho ráno spolehlivě vybavil. Hned mě napadlo - co to znamená? Je to znamení, mám tam jet a něco tam najít? Co by to...
Read more »
Kdo může člověku, ztracenému ve složitosti dnešního světa, poskytnout věčný a univerzální návod k přežití a prosazení se? Kdo stojí za ten respekt, kdo stojí za to, aby byl ctěn, přijat, následován, napodobován, aby tak byl navěky udržen jeho odkaz? Ke komu se lze obrátit s prosbou o radu, která nebude nikdy odmítnuta, s...
Read more »
Dějinný vývoj nezastavíš. Tolik emocí, snů, nápadů - a tak málo času. Proto jsem přirozeně přestoupil do nové dimenze mojí mediální aktivity. Následky toho kroku jsou však zásadní, dramatické a ač se mohou zdát pozitivní, prospěšné a efektivní, nemohu nevidět, do čeho se společně se světem řítím, čeho se stávám - asi nevratně -...
Read more »
Vidí. Vnímá. Cítí. Reflektuje. V reálném čase. Online. Neúprosně. Denně. Uvažuje o minulosti, současnosti i budoucnosti. Je komplexní. Je řešením. Je odpovědí. Je reakcí i akcí. Je to pružnost, dynamika, je to energie, je to odhodlání, je to víra, je to pravda, je to... samec 21. století, co zná svoje chyby a slabosti -...
Read more »
Dýza je totiž ideální místo, kde to můžeš ukázat! Dát najevo svou unikátní schopnost, překlopit sílu poznání v sílu vůle, která z Tebe může učinit skutečný bojový nástroj, co se vyrovná s tímto světem, s přesně takovým, jaký ve skutečnosti je! Je dobrý, nebo špatný? To je přece úplně jedno! Jsou ty diskotékové zmalované...
Read more »
Hlavní cenou je jistá klíčová fena, která dostala ultimátní jméno: "Královna". Není nad ní, nemůže být! Je to archetyp, který pokud zahlédneš v plném jasu a "vypálíš" si ho do mysli, pochopíš tajemství, většině samců skryté a proto končí jako loseři po boku béčkových fen, či svou klíčovou fenu minou a prohrají to. Půjde...
Read more »
Žijeme ve světě věčného marného hledání štěstí, zmařených nadějí a snů, porážek, neštěstí, zla a ponížení... tak těžké je, najít ostrůvky prchavých chvil absolutního štěstí a klidné, čisté, jasné a vyrovnané mysli, když se nám svět stále připomíná svými zákony džungle... hudba byla odjakživa cestou, jak se z toho neúprosného sevření vysmeknout. Skladba, která...
Read more »
Svět se stále vyvíjí, mění, posouvá někam dál... jsou-li ohnisky této proměny chrámy moderní doby konzumu, tedy obchodní centra, je OC Palladium na pražském Náměstí Republiky skutečným symbolem geneze naší společnosti. A jaká je to ironie - přestože jsem jako lačná liška vždy šel zejména po duchovnu, můj osud se s tímto místem přesto...
Read more »
Naléhavost situace mě nutí, abych neprodleně přidal nový díl s podtitulem "Krysaříci a šmucinky", abych mluvil o dobrovolném ponižování v rámci tzv. balení dívek, neboli plýtvání hrdostí samce.
Read more »